Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv směnných relací na zahraniční obchod ČR a hospodářský růst v letech 2005 - 2015
Dulovec, Adam ; Zamrazilová, Eva (vedoucí práce) ; Šimíček, Petr (oponent)
Tato práce je zaměřena na vývoj směnných relací v českém zahraničním obchodě v období let 2005 až 2015, jakožto období po vstupu České republiky do Evropské unie. Právě směnné relace jsou důležitým ukazatelem výhodnosti či nevýhodnosti zahraniční směny. Hlavním cílem je analyzovat vývoj směnných relací, příčiny jejich změn, a dopady na reálnou ekonomiku. Vývoj souhrnného indexu směnných relací byl velmi proměnlivý a celkově za sledované období dodatečné zisky do ekonomiky nepřinesl. Největší vliv na souhrnné směnné relace měly podle Standardní mezinárodní obchodní klasifikace (SITC) komoditní skupiny Minerální paliva a maziva, a Stroje a dopravní prostředky. Ceny minerálních paliv a maziv se řídí hlavně vývojem světových cen ropy. Ty byly ve sledovaném období velmi volatilní a zejména jejich pád jak v roce 2009, tak od roku 2014 měl výrazný vliv na pokles dovozních cen v české ekonomice. Práce rovněž analyzuje vliv měnového kurzu na ceny zahraničního obchodu od listopadu 2013, tedy poté, co Česká národní banka přijala závazek udržovat kurz koruny vůči euru nad úrovní 27 CZK/EUR, čímž se jí podařilo uchránit ekonomiku před deflací a podpořit ekonomický růst. Efekt slabé koruny, která zvýhodňovala české vývozce, však postupem času slábnul.
Korelace mezi hospodářským růstem a vybranými peněžními veličinami na příkladu České republiky 1996 - 2008
Krhovský, Karel ; Hudík, Marek (vedoucí práce) ; Janíčko, Martin (oponent)
Cílem práce je v duchu monetární ekonomie prozkoumat vzájemný vztah mezi peněžními agregáty, reálným důchodem a nominálním produktem. Směr kauzality a dynamiky jednotlivých parametrů jsme otestovali pomocí VAR modelů, na jejíchž základě lze využít jak testování Grangerovy kauzality, tak analýzu impuls-reakce. Peněžní nabídku ve vztahu k hospodářskému růstu nelze totiž jednoznačně chápat jako exogenní a nebo endogenní proměnnou. Rovněž výsledky empirických studií dochází ke zcela protichůdným závěrům o směru příčinného působení. Teoreticky lze na tento střet nahlížet především očima postkeynesiánců a monetaristů. Empirická verifikace na čtvrtletních datech I/1996 až IV/2008 potvrdila vztah spíše monetaristický, a tedy že peníze jsou exogenní vzhledem k důchodu i produktu. Kauzální vztah oběživa a reálného důchodu prokázán nebyl.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.